Hyde Park Civilizace

Pomáhají, když je nejhůř. A to kdekoli a také nejen v Česku. Záchranáři, hasiči, policisté. Povodně, tornádo, pandemie, lesní požáry. Nastupují okamžitě a pak pomáhají dlouhé týdny, měsíce nebo i roky. Řeší každodenní problémy – v běžném životě pomáhají víc, než si řada lidí uvědomuje. Mají taky specialisty, kteří nastupují do akce při konkrétních situacích. Postupy jsou různé, konečný cíl, je stejný: Záchrana života. Díky čemu zvládají ty nejtěžší chvíle? Pohled na speciální techniku i trénink elitní protiteroristické jednotky. Pátý díl pořadu Na dosah vysílal Daniel Stach ze skladu speciální techniky hasičských záchranářů.

Pohled na Nobelovy ceny roku 2026. Ve vysílání jsme vám nabídli tři půlhodinové speciály: o medicíně, fyzice a chemii. A tady jsou pro vás jako podcast. Pokud vás baví fyzika, přeskočte na 31. minutu. Pokud chemie, přeskočte na 60. minutu. Doporučujeme ale zůstat s námi od minuty první, protože začínáme medicínou: MEDICÍNA: Letos bude oceněn pohled na jednotlivé buňky v našem mozku. Vědci na ně dokážou posvítit a hodně se o nich dozvědět. A taky je přimět, aby se buňky chovaly tak, jak odborníci potřebují. Pomoct to může třeba proti epilepsii nebo důsledkům Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. FYZIKA: Letošní Nobelova cena je za výzkum vesmírných duchů - neutrin, která vědci chytají v obří kostce ledu. Pomáhají nám pochopit i ty nejdivočejší situace ve vesmíru. A nebyl by to Daniel Stach, aby do této části vysílání nezapojil vědecké vtipy... CHEMIE: Cena je za výzkum zrcadlových molekul. Při chemických reakcích totiž vznikají molekuly, které jsou zrcadlově obrácené. Když nepoužijeme tu správnou verzi, může…

Vítejte v pražské zoo! Daniel Stach vás v Hyde Parku Civilizace vezme přímo ke zvířatům. Začne ve výběhu u draků - varanů komodských - o kterých kurátor chovu plazů Petr Velenský tvrdí, že se „musíte se stát jedním z nich.“ Pokračovat bude do výběhu dvousetkilových empatických tvorů - želv obrovských a sloních. Mluvit o nich bude s jejich vrchní chovatelkou - druhou členkou rodiny Velenských - Natašou. A s dcerou manželů Velenských Doubravkou půjde k hadům, jednoho z nich si i „pochová“.

Daniel Stach, Kateřina Erbenová (tehdy Fifková), Pavlína Sedlářová, Kateřina Poláková, Tomáš Karlík, Vladimír Piskala a Gabriela Cihlářová vzpomínají na začátky vědecké redakce ČT. Dozvíte se (mimo jiné): - proč je pro vznik redakce zásadní kromě kanceláře šéfredaktora i hřbitov a hospoda - kdo je mladý Mefisto a který člen redakce se umí nejlíp vytočit - koho si spletla servírka - kdo stavěl hrad na pískovišti - kteří členové redakce (bohužel) běhají - kdo nejvíc používá excelové tabulky a kdo je organizačně schopný - co je to Brno - kdo (ne)prokrastinuje - kdo má největší chaos na stole a proč je to Dan - čí historky jsou z 98 % nepublikovatelné - jaké počasí bude na Vánoce - kdo a při čem se „zboural“ ve vysílání - čí encyklopedické znalosti nás „bourají“ v kanceláři a co všechno tam pěstujeme a chováme - řeč bude i o Star Wars, švihadle, ředkvičce i dvou zlatých mamutech

O zubních kazech (i těch neřešených). O dědičnosti. O paradontóze. O strachu. O výplních. O trhání zubů. O úrazech zubů. O ústní hygieně. O efektivním čištění. O zápachu z úst. O pastách. O dočišťování zubů u dětí. O kolových a energetických nápojích. O komunikaci. Snad i o mravencích. A platí rčení: „Zuby pohroma huby“? Hostem Hyde Parku Civilizace byl doc. Jan Schmidt ze Stomatologické kliniky FN v Hradci Králové a Lékařské fakulty UK.

České mozky. Začali v Česku, ale jejich práce ovlivňuje svět. Vynikají a inspirují – v různém věku i různých oborech. Jak co nejlépe používat tu nejsložitější hmotu ve známém vesmíru? Jak ji trénovat? A jak české mozky posouvají hranice možností? Mozek se dá používat různě – člověk s ním může škodit, ale také myslet na druhé a pomáhat. Daniel Stach tentokrát natáčel v unikátním prostoru Planetária Praha. Pozvání přijali: Jan Konvalinka, biochemik Petr Neužil, kardiolog Iva Poláčková Šolcová, sociální psycholožka Zbyněk Frolík, podnikatel a filantrop Aleš Stuchlík, neurovědec Ondřej Vlček, podnikatel a filantrop Katarína Vlčková, lékařka a filantropka Zdeněk Svěrák, scenárista, otec Járy Cimrmana

„Děti s matematikou nikdy nedáme dohromady tím, že jim budeme říkat, jak je užitečná. Musíme jim ji ukázat, aby je bavila.“ Říká profesor Hugo Duminil-Copin, držitel Fieldsovy medaile za rok 2022. Fieldsova medaile je považována za Nobelovu cenu pro matematiky. - Jak učit matematiku tak, aby děti bavila? - Proč podle něj matematika není o počítání, ale o hledání skrytých souvislostí? - A proč má tak rád černé tabule? Tento díl Hyde Parku Civilizace je: O zábavné matematice. O tom, že „za každou rovnicí je příběh“. O ztrácení toho, co je na matematice cool. O tom, proč děti milují matematiku, ale škola je to odnaučí. O nekonečnu. O Fieldsově medaili. O osmihodinovém tajemství. O pokusech, presovači na kávu a 3D tisku. O náhodě a pochopení velmi komplexních systémů. O umělé inteligenci v matematice. O lásce k černým tabulím. O chybách a proč jich dělat sudý počet. O basketbalistech a matematicích. I o tom, co nemáte zkoušet doma.

„We will never reconcile our kids with math by telling them it's useful, but by making them to enjoy it.“ Says professor Hugo Duminil-Copin, 2022 Fields medal laureate. Fields medal is consider to be the Nobel prize for mathematicians. How can we teach math in a way that makes children enjoy it? Why does he think that math is not about counting, but about finding hidden analogies? And why does he love blackboards so very much?

O extrémech počasí - suchu a vlnách veder. O tom, kde v Česku už nebude ležet sníh. O nejstarší meteorologické stanici v Česku. O měření v okně i na střeše Klementina. O pražském limnigrafu a hladině nejen Vltavy. O suchu jako „plíživé katastrofě“. O modelování předpovědi změn klimatu. I o vypouštění meteorologického balonu z Libuše. Ředitel Český hydrometeorologický ústav Mark Rieder s Danielem Stachem vylezl na střechu Klementina, měřil hladinu Vltavy i popisoval meteorologická měření na Libuši.

Astronautka NASA Jeanette Epps se na oběžnou dráhu dostala ve 53 letech, na svůj let čekala víc než 15 let. Předtím přes sedm let pracovala pro CIA. V Iráku pomáhala hledat zbraně hromadného ničení. A nejen ve válečné zóně se dostávala do nebezpečných situací. Na Mezinárodní vesmírnou stanici měla letět v Sojuzu už o několik let dřív, ale NASA ji bez vysvětlení z posádky odvolala. Nakonec odstartovala v lodi Crew Dragon. A z oběžné dráhy sledovala zatmění Slunce.

NASA astronaut Jeanette Epps reached orbit at the age of 53, after waiting more than 15 years for her flight. Before that, she spent more than seven years working for the CIA. In Iraq, she helped search for weapons of mass destruction. And the war zone wasn’t the only dangerous situation she faced. She was supposed to fly to the International Space Station aboard a Soyuz several years earlier, but NASA removed her from the crew without giving any explanation. In the end, she launched aboard Crew Dragon. And from orbit, she watched a solar eclipse.

Vezmeme vás do světa, kde bude ve dne tma. Už ve středu 12. srpna nás v Česku čeká částečné zatmění Slunce. Zakryto bude až 86 procent viditelného povrchu Slunce. Úplné zatmění budou lidé sledovat na západě Islandu a ve Španělsku. - Jak a kde se nejlépe dívat? - Co se to ve vesmíru děje, že máme takovou podívanou? - A co má se zatměním Slunce společného Albert Einstein a dva opilí čínští hvězdáři? Danielu Stachovi odpovídá docent Michal Švanda, astronom z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově a Astronomického ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.

Jakub Zemek, předseda Spolku českých a slovenských studentů na Oxfordské univerzitě, je dalším hostem Daniela Stacha v letní sérii podcastů Hyde Parku Civilizace. Mladý raketový vědec spolupracoval s NASA i ESA, zažil stav beztíže a snaží se mimo jiné přijít na to, jak být co nejlepším „vesmírným uklízečem“. Zároveň v rámci stipendijního programu Qxbridge s dalšími českými a slovenskými studenty v Oxfordu a Cambridge podporuje další nadané studenty. Podařilo se jim získat peníze pro první dva studenty, kteří tak budou moct nastoupit na jednu z prestižních britských univerzit. Program propojuje zájemce o studium na Oxfordu nebo v Cambridge s mecenáši, kteří mladým lidem buď úplně nebo alespoň částečně zaplatí školné. To dosahuje asi milionu korun ročně. Kdy má člověk začít hledat svou cestu na Oxford, Cambridge nebo jiné zahraniční školy? Proč, když Jakub Zemek uslyší češtinu, se vrací do „továrního nastavení z Moravy“? A jak s tím vším souvisí Harry Potter?

- Kdy volat linku 155? - Jak správně reagovat, když se někdo topí nebo se popálil? - Proč je aplikace Záchranka klíčovým pomocníkem? - Jak probíhá porod po telefonu? - Proč jsou děti skvělí volající na tísňové linky? - A proč u zástavy srdce nemůžeme snahou pomoci nic zkazit? Vedoucí operačního střediska pražské záchranky Jana Poštová v letní sérii podcastů Hyde Parku Civilizace vysvětluje základní pravidla první pomoci i zákulisí tísňového dispečinku. Dozvíte se, jak operátoři zvládají krizové hovory, proč většina výjezdů směřuje k seniorům i jak se práce záchranářů propojuje s paliativní péčí. A proč jsou záchranáři ohrožená a „velmi specifická krevní skupina“.

Je mu 19 let, má tři zlaté medaile z mezinárodní chemické olympiády a prestižní cenu Neuron Rising Star. Václav Verner už v 16 letech nastoupil do vědecké skupiny Jana Konvalinky na ÚOCHB a na vysokou školu šel rovnou do druhého ročníku. V letním speciálu Hyde Parku Civilizace mluví s Danielem Stachem o tom, proč má vědecká práce frustrační kompozici Járy Cimrmana, jak na soutěži porazil čínský dril a proč je pro něj role mentora v Uzbekistánu obrovskou zodpovědností i splněným snem.

Filmy, seriály a další různá videa se divákům doslova mění před očima a tvůrcům pod rukama. Stále víc je posouvá umělá inteligence. Jak se filmy a televize proměňují v době algoritmů? Daniel Stach se svých hostů ptal přímo na Karlovarském filmovém festivalu. Odpovídali: Helena Třeštíková, dokumentaristka Jan Cina, herec Filip Bobiňski, producent, ředitel Dramedy Productions Marek Svitek, kaskadér Tomáš Jandáč, adiktolog, Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN Jonáš Doležal, expert na AI, student Imperial College London Darja Stomatová, zpravodajka ČT na Ukrajině Ján Schürger, kameraman ČT na Ukrajině Denisa Dufková, vedoucí skladby ČT :D Na dosah můžete dále odebírat ve všech vašich oblíbených podcastových aplikacích: Apple Podcasts, Spotify i kdekoli jinde.

Nejen Česko zažilo největší vlnu veder v historii měření. Způsobila ji mj. „horká kupole“ i „hrouda studené vody“. Co to přesně znamená? Jakou roli hraje klimatická změna? Meteorolog Michal Žák popisuje, kolik lidí může mít nedostatek vody kvůli tání horských ledovců i jak s jakou přesností meteorologové předpovídají počasí na týden dopředu. Vysvětluje, jak používat mobilní aplikace pro předpověď počasí i proč „jedna koruna investovaná do meteorologického výzkumu se vrátí asi desetkrát.“ Moderuje: Daniel Stach Host: Michal Žák Střih a postprodukce: Erik Šafařík © 2026 Česká televize

Jsou klíčem ke zdraví, ke štěstí i neštěstí. Vztahy. Díky čemu spolu lidé umí žít roky? A proč spolu někdy nemůžou vydržet ani minutu? A jak vztahy mění nové technologie? Nový díl pořadu Na dosah o vztazích. Tentokrát z festivalu Rock for People. Hosty Daniela Stacha byli: Helena Sováková, bývalá vojenská psycholožka Markéta Šetinová, psychoterapeutka Tomáš Koblížek, expert na nenávistné projevy Jakub Sedláček, výzkumník studující generativní AI Pavel Houdek, instruktor sebeobrany Michal Horák, písničkář Na dosah můžete dále odebírat ve všech vašich oblíbených podcastových aplikacích: Apple Podcasts, Spotify i kdekoli jinde.

Aleš Svoboda by měl být prvním Čechem, který se podívá na Mezinárodní vesmírnou stanici. Jeho misi schválila vláda a představila ji v pražském Planetáriu. Hosty Daniela Stacha ve vysílání Devadesátky byli: Aleš Svoboda, záložní astronaut ESA, budoucí český astronaut, major letectva, pilot gripenu Jan Spratek ze vzdělávací kanceláře ESA, ESERO Česká republika a z Planetum Daniel Biskup, student, kadet Zero-G, který viděl start mise Artemis II k Měsíci

Ona jí objevila. My ji můžeme vidět. A můžeme se o ní dozvědět víc. Černá díra ve středu naší galaxie. Za svůj objev získala Andrea Ghez v roce 2020 Nobelovu cenu za fyziku. Proč má tak ráda Keckovy teleskopy na havajské Mauna Kea? Jaké to je uvnitř černé díry? Jak nám film Interstellar pomohl porozumět fyzice? A proč se nakonec stala astronomkou a ne baletkou, o čemž jako dítě snila? Astronomka Andrea Ghez je jednou z pěti žen, která kdy v historii dostala Nobelovu cenu za fyziku.

She discovered it. We can see it. We can learn more about it. The supermassive black hole in the centre of our galaxy. For her discovery, Andrea Ghez was awarded the 2020 Nobel Prize in Physics. Why does she love the Keck telescopes on Mauna Kea in Hawaii so much? What is it like inside a black hole? How did the movie Interstellar help us understand physics? And why did she end up becoming an astronomer instead of ballerina, as she had dreamt of as a child? Andrea Ghez is one of the five women in history to be awarded the Nobel Prize in Physics.

„Svět se rozpadá.“ Říká historik Timothy Snyder, jeden z nejvýraznějších intelektuálů současnosti. V Hyde Parku Civilizace mluví o světovém dění, Donaldu Trumpovi i Vladimiru Putinovi. Objasňuje, proč šly Spojené státy do války s Íránem a hodnotí postup Ruska ve válce na Ukrajině. Uslyšíte mimo jiné, že...: „Historie nám dává ponaučení.“ „Očekávám, že Donald Trump prohraje volby.“ „USA ztratily moc vlastní vinou.“ „Donald Trump si myslí, že je bůh.“ „Volby v USA: budou podvody a zastrašování.“ „Prezident USA lže o všem a pořád.“ „Viktor Orbán je pro Donalda Trumpa mentor.“ „USA prohrály válku v Íránu, ale nemůžou to přiznat.“ „USA udržují Rusko ve válce na Ukrajině.“ „Rusko prohrává válku na Ukrajině.“ „Trump je služebník ruského režimu.“ „Donald Trump je Putinova velká naděje.“ „Válka na Ukrajině oslabuje Putinovu pozici.“ „Rusko není staré, to je jen propaganda.“ „Válka na Ukrajině je koloniální válka.“ Rusko říká: „Nevěřte nikomu, jen seďte na gauči.“ „Nemůžete dělat slušnou politiku bez pravdy.“ „Svět je…

„The world is breaking down,“ says historian Timothy Snyder. And we need to learn because the world is changing. · He sees the Russian state very clearly: „Russia is losing this war.“ · He claims that the US cannot win a war in Iran: „Mr. Trump has no idea what an actual war is. He doesn't really know what it involves.“ · Why does Donald Trump have problem with Pope Leo? „Because Donald Trump thinks he's God and Pope Leo doesn't agree.“ · Snyder talks about consequences of Donald Trump's politics on American society: „The president of United States lies about pretty much everything all the time.“ · He stresses out the crucial role of oligarchs: „The obvious move is either to destroy the government or to take control of the government.“ · He states that free public media are important for the society: „The Czech Republic absolutely should have public media.“ · And he knows what part of the day he's enjoying the most: „Those 15 minutes a day when I get to be a historian, that makes me really happy.“

Medicína umí pomáhat i měnit životy. Máme lepší technologie, nové léky, využíváme umělou inteligenci. Znamená to ale vyšší šanci na zdravé stáří? Jak neztratit lidskost? A kdy se jako společnost umíme semknout, když narazíme na hranice možností? Nový pořad Na dosah řešil Budoucnost medicíny. Hosty Daniela Stacha byli: lékaři Robert Lischke a Markéta Bloomfield, psycholog Martin Loučka, spoluzakladatelé nadačního fondu Nina Kristýna Chovancová a Martin Chovanec, etik a filozof David Černý nebo paralympijský plavec Jonáš Kešnar. Na dosah můžete dále odebírát ve všech vašich oblíbených podcastových aplikacích: Apple Podcasts, Spotify i kdekoli jinde.

V Hyde Parku Civilizace jsme vás vzali na klíčová místa řízení letového provozu, na místa, kam se běžně nedá dostat. Například na řídicí věž Letiště Václava Havla. Právě řídící letového provozu se starají o to, aby letadla bezpečně přistávala, bezpečně odlétala a také se správně pohybovala po letišti samotném. Podívali jsme se i do staré věže, ukázali jsme, co přesně vidí řídící a podle čeho se konkrétně rozhoduje. Nejde ale „jen“ o řídicí věž na Letišti Václava Havla. Jde o celé nebe nad Českou republikou. A to se řídí z Jenče, kde musí být připraveni české nebe také vyčistit. Řídící reálně řídí díky datům ze zhruba stovky systémů. Protože jde o zcela kritické systémy pro fungování řízení letového provozu, je tam vysoký stupeň zabezpečení. Hosty Daniela Stacha byli: - Dominika Idris Beshir, řídící letového provozu - Michal Český, vedoucí instruktor přibližovací a letištní služby řízení letového provozu - Petr Dvořák, vedoucí instruktor pro výcvik techniků řízení letového provozu a technický administrátor…

Psychopati, manipulátoři, narcisti. Ale také mezilidské vztahy – od známostí na jednu noc až po vztahy, které trvají desetiletí. Témata, která zkoumá psycholog Peter Karl Jonason. A vysvětluje je mimo jiné i pomocí příběhů ze Star Wars. Jaká temnota je v nás? Co je temná triáda? Jak se mění vztahy mezi lidmi? A žárlí jeho pes Don Pedro?

Psychopaths, manipulators, narcissists. But also interpersonal relationships — whether one-night stands or relationships lasting decades. Topics studied by psychologist Peter Karl Jonason. And he explains them, among other things, using stories from Star Wars. What dark is inside us? How are relationships between people changing? And is his dog Don Pedro jealous?

O mozku, nejsložitější struktuře ve známém vesmíru. O naší superschopnosti. O tom, jestli naším mozkem dokážeme popsat náš mozek. O tom, jak ho může zkoumat umělá inteligence. O mřížkových buňkách, které vytvářejí vnitřní mapu. O studiu paměti a Alzheimerově chorobě. O vědomí. O Nobelově ceně za fyziologii nebo lékařství. O práci na psychiatrickém oddělení. O nárůstu depresí ve společnosti. O důsledcích útoků na vědu a vědce. O globálním světovém řádu. O etické červené linii. O jednom malém ostrovu. I o kačeru Donaldovi. Edvard Moser, nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství byl hostem Daniela Stacha v Hyde Parku Civilizace.

It´s the most complex matter in the known universe. It guides us, it makes us who we are. The Brain. Edvard Moser, Nobel Prize laureate in Physiology or Medicine studies the brain for his whole career. He explores grid cells, they provide our brain with an internal map. He grew up on isolated island in Norway. There were comic books of Donald Duck that helped him to start his path towards the Nobel prize...

O Černobylu. O havárii, která změnila pohled na jadernou energii. O 01:23:46 a AZ-5. O rozsahu zamoření. O utajování. O důsledcích pro svět. O vině a odpovědnosti. O hrdinech. O popírání reality. O nové éře spojené s Černobylem. O „záměrném aktu jaderného terorismu“. I o tom, že „Černobyl kdekoliv je Černobyl všude“. Profesor ukrajinských dějin na Harvardově univerzitě Serhii Plokhy byl hostem Hyde Parku Civilizace.

„Those in the exclusion zone compared their battle against radiation to a war, the major difference being that they could not see the enemy,“ wrote Serhii Plokhy, professor of Ukrainian history at Harvard University in his book Chernobyl: History of a Tragedy. - Who was responsible for the distaster? - What did Soviets managers try to avoid the most? - Those affected in the first hours and days, tried to warn their families. - It was not just the radiation. Silence was killing too. - In Chernobyl, nobody could believe what happened. For them explosion of a reactor was never an option. - What would be concequences if other three reactor exploded too? - People in Czechoslovakia learnt about the disasater 4 days after the exploation. There was a short article on page 7 in Rudé právo. - Nowadays - unfortunally - nuclear power plants are targeted by Russian in war in Ukraine. - And how did he personally feel in 1986, when he was in Ukraine?

V dnešní bonusové epizodě vám nabízíme crossover podcastové série Černobyl: stín atomového věku a Hyde Parku Civilizace. Natáčení před živým publikem proběhlo 21. dubna v pražském kině Kavalírka. Debatu moderoval autor podcastové série Jaroslav Zoula, a jako hosty si pozval Daniela Stacha, Lenku Frýbortovou, Aleše Froňka a Anastasiiu Artemyak. Podcastovou sérii Černobyl: stín atomového věku najdete ve všech podcastových aplikacích, na YouTube Vědy 24 nebo na iVysílání. Jedna noc, jeden reaktor a katastrofa, která změnila pohled na jadernou energii. Jaká selhání stála za havárií v Černobylu a proč následky cítíme dodnes? Šestidílná série ke 40. výročí události, z různých úhlů pohledu. Od 13. dubna, v pondělí a ve čtvrtek na ČT24 a všech podcastových platformách. Moderuje Jaroslav Zoula. Českotelevizní série Černobyl: Stín atomového věku je multiplatformní projekt, který můžete sledovat v televizním vysílání ČT24, na YouTube kanálu Věda24 i s videem, nebo si na zpravodajském webu ČT24 přečíst dodatečné…

Jeden zdravý mikrobiom neexistuje. Pokud ale ten váš nebude v pořádku, hrozí vážné problémy. Mikrobi – tedy organismy, které vidíme jen pod mikroskopem – jsou v nás i na nás. Klíčoví jsou pro trávení, správné fungování střev i jako obrana proti infekcím. Jak může střevní mikrobiom ovlivnit případný rozvoj demence? Jak se o něj máme starat? Jak ho likvidují některá antibiotika? A jaký smysl má nebo nemá brát probiotika nebo si nechat mikrobiom otestovat? V Hyde Parku Civilizace odpovídal klinický mikrobiolog Jakub Hurych z 2. LF UK, FN Motol a Homolka.

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru. "Byla to mise úžasná, naprosto fascinující. A bylo úžasné sledovat, jednak co všechno jsou lidé schopní dokázat, ale hlavně jak to NASA dokáže široké veřejnosti naservírovat. Z vyprávění vím, jak naši starší spoluobčané sledovali mise programu Apollo a jak se k nim informace dostávaly se zpožděním a v ne úplně ideální obrazové kvalitě, tak dneska, když si v představíme, že byl první mobilní telefon u Měsíce a máme obrázky ve vysokém rozlišení velice rychle, tak to je nádherná ukázka pokroku." Řekl v Hyde Parku Civilizace o dokumentaci mise Artemis II Dušan Majer, šéfredaktor Kosmonautix.cz a pracovník Hvězdárny…

O tom, že by si rodiče měli držet své děti. O neviditelných vztazích a kontextu. O tom, co děti nenajdou ve vztazích s vrstevníky. O otázce citů, kde nejde o to, co říkáme, ale co děláme. O mladých delikventech a frustraci. O receptu na agresi dětí. O pravidlu „rozděl a panuj“. O nejtěžší práci na světě být nevlastním rodičem. O tom, že bychom nikdy neměli uhodit dítě. O pomoci šikanovanému dítěti. O pomoci tyranovi. O rituálech pospolitosti. I o tom, že děti jsou fantastické.

„A parent is by far child’s best compass point.“ Says psychologist Gordon Neufeld, who studies child development. What are the consequences when relationship with parents is replaced by relationships with the child’s peers? Why does he think that „as we start parenting by book, it dumbs us down“? By the way: he is author of book Hold on to your kids written with Gabor Maté. And how to behave when the child is aggressive? When the child is overcome by emotions? Or when the family breaks up?

O budoucnosti na Měsíci. O výhodách pobytu na oběžné dráze. O tom, že vznášet se nikdy neomrzí. O několika letech pod vodou na ponorkách. O kuchyni i zápachu v ponorce. O chození po jídle. O tom, že umí být hodně tvrdohlavý. O dělání věcí složitě, protože je to jednodušší. O nejlepším účesu i nezbytné lepicí pásce. Astronaut Stephen Bowen. Na začátku Jan Spratek ze vzdělávací kanceláře ESERO a Planetum přidal novinky programu návratu k Měsíci.

He helped to build the International Space Station. He flew three times in a space shuttle and once in a Crew Dragon. He performed ten spacewalks. Before becoming an astronaut, he was underwater. He served on US Virginia-class nuclear-powered attack submarines. As a kid, he was inspired by Apollo. And now he is looking forward to watching the return to the Moon and on the Lunar surface — the Artemis program. He says he is stubborn. And he likes to solve problems. NASA astronaut Stephen Bowen.

Byla to nejúspěšnější paralympiáda pro české barvy od Salt Lake City 2002. Celkem 4 medaile získala parabiatlonistka a paralyžařka Simona Bubeníčková. Spolu s ní v Hyde Parku Civilizace byl i parahokejista Patrik Sedláček a paralyžař na monoski Petr Drahoš. Nabídli tři různé pohledy na paralympiádu, na vybavení, se kterým pracují a také mluvili o svých životních příbězích. Všichni tři se shodují, že sport je jenom jeden. Petr říká: „Sportovec je prostě sportovec. To ‚para‘ je jenom takový přídomek, který nic neznamená.“ Patrik doplňuje: „Parasportovec je sportovec jako každý jiný. Akorát je tam taková menší odlišnost od zdravých lidí. Ať už to, že má o nohu o dvě míň, nebo jako Simča poškozený zrak. Jinak rozdíly mezi námi nejsou žádné.“ A Simona dodává: „Já to vnímám stejně. Každý z nás má za sebou nějaký životní příběh a něčím si prošel. Ale jinak jsme úplně stejní a jsme sportovci tělem i duší.“ A jaké slovo je vystihuje? Simona: „Disciplína.“ Patrik: „Bojovnost.“ Petr: „Nevzdávat se.“

„Nebylo na tom nic hrdinského. Bylo to potřeba jen zorganizovat a odpracovat.“ Říkal hrdina Nicholas Winton. Zachránil 669 dětí z Československa. V současnosti je díky němu naživu přes 6 000 lidí. V Hyde Parku Civilizace se o svůj příběh podělily dvě dámy, dvě sestry, které byly zachráněny a odjely tím úplně posledním vlakem z Československa: Milena Grenfell-Baines a Eva Paddock. Popsaly i příběh svých rodičů. A Nicholas Winton jr. přidal pohled rodiny Nicholase Wintona.

„There was nothing heroic about it. It was just a question of organisation and work.“ Said the hero Nicholas Winton. He saved 669 children from Czechoslovakia. Nowadays there is over 6 000 people alive thanks to him. Two sisters, Milena Grenfell-Baines and Eva Paddock, who were saved, who took the very last train from Czechoslovakia, share their story as well as the story of their parents. And Nicholas Winton jr. adds the family perspective.

Jaký cíl má americká armáda ve válce na Blízkém východě? Je íránský jaderný program po útocích Spojených států a Izraele skutečně zničený? Jde ve válce na Ukrajině hlavně o byznys, nebo snahu zastavit Vladimira Putina? A jak konflikt ovlivní světovou ekonomiku? Otázky pro amerického generála ve výslužbě Bena Hodgese a ekonoma Pavla Hnáta z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Sociální sítě, hry a porno. Tři hlavní témata Hyde Parku Civilizace. Jsme v době, kde každé desáté dítě ve věku 11 až 14 let má příznaky závislosti na digitálních médiích. - Jak pomoci dětem zvládnout nástrahy digitálního světa? - A jak je zvládají nebo nezvládají rodiče? - Jak konkrétně doma nastavit pravidla používání mobilu? - Kolik času a jak mají děti a dospívající trávit na sociálních sítích? - Jak mít jako rodič přehled o nebezpečí videoher? - Jak se bránit kyberšikaně? - A co říkat a neříkat v situaci, kdy se dítě dostane k pornografii? Daniel Stach mluvil v Hyde Parku Civilizace se dvěma odbornicemi, které se zabývají vlivy digitálních médií na děti a dospívající, Kateřinou Lukavskou a Michaelou Slussareff.

Dirigent roku. Umělec roku. To jsou světová ocenění pro českého dirigenta Jakuba Hrůšu. Je hudebním ředitelem londýnské Královské opery v Covent Garden a za dva roky bude šéfdirigentem České filharmonie. Jak se diriguje až do krve? Jak se od sebe dirigenti liší? Jak se orientuje v partituře? Jakou pochvalu mu dal Jiří Bělohlávek? Jak vážnou hudbu ovlivní AI? Jak se v Česku a ve Velké Británii liší vnímání opery? A proč by se děti měly zajímat o hudbu? Díl je k vidění na: www.hydeparkcivilizace.cz.

O tom, kde jsme byli 22. 2. 1998. O turnaji století, o Naganu. O nejlepších hokejistech světa. O neúčasti Ruska na olympiádě. O hokeji a vědě. O bruslení. O tom, jak děti udržet u sportu. O vážné hudbě. Slavomír Lener, hokejový trenér, který s Ivanem Hlinkou dovedl národní tým na olympijských hrách v Naganu 1998 k vítezství, byl hostem Daniela Stacha v Hyde Parku Civilizace.

Je prvním Čechem, který je profesorem neurochirurgie na Oxfordu. Spondylochirurg Radek Kaiser říká, že „páteř je lešení těla, kde začínají a upínají se svaly celého těla, největší zabiják páteře je nicnedělání společně s obezitou.“ Chronická bolest zad podle něj postihuje až 60 % dospělé populace. Profesor Radek Kaiser se věnuje i těm nejsložitějším operacím páteře. Pracuje v univerzitní nemocnici Oxford a na Oxfordské univerzitě. A dostává se tak do míst, která znal jen z knih nebo filmů. V Hyde Parku Civilizace se proto bude mluvit nejen o operačních nástrojích, ale i o Harry Potterovi.

Přežil holocaust, i když se do prvního pracovního tábora dostal ve třech letech. Josefa Salomonoviče jeho matka schovávala před nacisty, kteří by ho jinak zavraždili. Od smrti tak byl roky jen kousek. Pepek, jak mu rodiče říkali, přežil pět pracovních a koncentračních táborů a pochod smrti. Byl i ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau v Osvětimi. Na selekční rampě tam naposledy viděl svého otce, kterého nacisti zavraždili injekcí do srdce v dalším koncentračním táboře Stutthof. Malý Pepek měl celou válku stejné oblečení a boty, kvůli podvýživě vůbec nevyrostl. Vypadaly mu mléčné zuby a druhé nenarostly, jídlo drtil lžičkou. A v dalším koncentračním táboře v šesti letech prosil Boha, aby ho nechal zemřít. Svůj příběh měl tu sílu vyprávět v Hyde Parku Civilizace, abychom nezapomněli...

„Divoký a turbulentní“ – tak hodnotí rok Donalda Trumpa ve vědě profesor Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. „Hlavní závěr je, že se všechno rozkolísalo,“ dodává. Kdo je podle něj „opravdu temnou postavou“ americké administrativy? Co dobrého přineslo prezidentství Donalda Trumpa vědě? A co mu nejvíc vadí? „Osobně považuji za strašně nebezpečnou myšlenku, že je možné říkat úplně cokoliv, a že pravda neexistuje. Že všechno jsou jenom výroky a že vy máte názor, já mám názor – a teď si ty názory vyměníme a jdeme dál. Tady jde o zdraví lidí.“ Víc v bonusovém podcastu Hyde Parku Civilizace, přímo v laboratoři ÚOCHB ČR s profesorem Konvalinkou natáčel Daniel Stach.

Jaký byl rok ve vědě s Donaldem Trumpem? V Hyde Parku Civilizace odpovídali čeští i světoví odborníci: „Donald Trump tím, že se znovu objevil na světové scéně, způsobil obrovský rozruch. Svět je doslova vzhůru nohama a ještě k tomu naruby.“ Libor Grubhoffer, biochemik, ředitel, Biologické centrum AV ČR „Donald Trump chce zjevně vytvořit svět, ve kterém pravda bude to, co se jemu líbí, a ne to, co říkají data a fakta.“ Ondráš Přibyla, zakladatel a ředitel, Fakta o klimatu „Je to jízda. Pro vědu nástup Donalda Trumpa znamenal ohromné turbulence a změny, ze kterých jsme se stále ještě úplně nevzpamatovali a nevíme přesně, co nás bude čekat. Donald Trump přinesl vědě hlavně nejistotu.“ Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR „Kovbojka, nepředpověditelná situace. Ale jsme vědci, nejsme snad úplně hloupí, tak věřím, že všechno zvládneme.“ Julius Lukeš, parazitolog, člen Národní akademie věd USA „Sledujeme, jak z archivů mizí data z různých studií. Je to jako kdyby strkali hlavu do písku,…